Místo konání: VrabcOFF
Termín: 26.1., 23.2., 23.3., 4.5., 1.6. 2025
Cena: 10.000 Kč (5 x 2.000 Kč) 
/V ceně je zahrnuto ubytování ve dvoulůžkových pokojích, ve vlastním spacáku. Lehké občerstvení, prostory a program./ 

Pokud vám nevyjde termín daného kruhu, můžete si vybrat z jiných kruhů. Pokud bude volné místo, jste vítáni. Kruhy tak nebudou nutně v plně uzavřené skupině.  

O co jde?

Jedná se o cyklus 5 setkání, jejichž hlavní téma bude otcovství. 
Kromě mužského kruhu, kde budeme řešit vás, vaše děti, vztahy a aktuální témata, bude vždy kousek teorie. 
Začínáme v neděli v 18:00 a oficiálním programem končíme ve 22:00.
Pak bude na vás, jestli zůstanete, a využijete možnost ubytování, které je v ceně. Odjet můžete ráno rovnou do práce, nebo si užít dopoledne, ledový bazén, cvičení, či čistou přírodu Kokořínska. Pak vyrazit osvěženi zpět do běžného života.

Proč řešit OTCOVSTVÍ?

Když žena zjistí, že je těhotná, začne v jejím těle probíhat proces proměny ženy v matku. Má ideálně 9 měsíců, aby se jí stala. Potřebuje se poddat onomu procesu, důvěřovat a pochopit, že nemá věci pod kontrolou, přesto se dějí. Prochází i další proměnou, kterou ve svém vlivu mít může. Připravuje sebe a své okolí, aby bylo na narození potomka připravené.
Když se to dozví muž, má času o něco méně, a jeho proces rozhodně neprobíhá v těle. Někdy se dokonce nestane nic, protože o otcovství neví, nebo je mu to jedno. Pokud ale proměnu začít chce, tak co je jeho úkol? Co má dělat, aby se z něho stal otec? Aby připravil na novou roli sebe, své rodiče, blízké, okolí, prostředí? Nákupy a přestavby je jedna z částí, ale ne ta nejdůležitější.
Jak proměna muže v otce vypadá? Je už dokončena proměna muže samotného, nebo je ještě chlapec? Co potřebuje udělat, aby byl jako otec respektován? Aby se tak cítil a věděl, co má dělat v různých fázích rodičovství? Aby mu v této nové roli bylo dobře?

Na to vše se v cyklu Otcovství podíváme  

Cyklus Otcovství pomáhá udělat mužům jasno a získat jistotu. V tom, co pro ně osobně znamená být otcem, a že jsou připraveni.
Provede muže tím, co všechno to obnáší. 
Je určen všem, kteří se mají stát otci, nebo v této roli již jsou, a chtějí ji kultivovat a rozvíjet.
Pro některé zde možná začne nebo bude pokračovat vaše cesta k sobě, své autenticitě a ke svému Mužství. 

Pokud chcete pracovat na sobě, aby z toho těžil váš syn, dcera, žena, rodina a okolí, ale hlavně vy, a zajímá vás téma Otcovství, přihlaste se, nebo mi napište, a já vás budu informovat o novinkách.

JAK TO BÝVÁ - probuzení

Při práci s muži velmi často docházíme k tomu, že to, co by potřebovali dát svým synům, je velmi často to, čeho se jim nedostalo od jejich otců. Někdy si to uvědomují již delší dobu, někdy se jejich bolavá a pečlivě ukrytá rána otevře, až když ji sami začnou dělat svým synům. Když mají dceru, tak jsou často ještě bezradnější. "Co mám já jako muž předat synovi, trochu tuším, ale své dceři? Nikdo mě to neučil. Raději to nechám na ženě, protože výchově žen, tomu už nerozumím vůbec." Málo koho z mužů někdo naučil, co předat dětem a jak vypadá skvělý vztah otce s dcerou. Pokud mám sestru, mám alespoň mlhavou představu, i když mi nikdo nezaručí že správnou. Velmi častá reakce je z toho utéct, protože to bolí. Nebo nedělat nic, protože muži často opravdu nevědí co, nevidí to kolem sebe, nebo to nechávají na ženách. Ty to velmi často vidí víc, víc se zajímají a vnímají jasněji než muži. Někdy se mužům otevřou oči v momentě, kdy se dostanou na některý mužský kurz a dovolí si otevřít srdce a své případné zranění uvidět. Je jedno, jestli je zranění od otce nebo matky.

Je dokonce jedno, jestli si na to muži přijdou sami, jestli je někdo popostrčí, nebo jakou silou do nich strčí. I když někdy síla rány, velikost palice a hloubka zadunění, jsou přímo úměrné odezvě a motivaci mužů se sebou samým a svými vztahy k ženě a dětem něco udělat.
Pokud tedy dojde k probuzení Muže, k volání divočiny, nastává problém, kudy a jak do toho.

OTEC

Role Otce se v posledních generacích výrazně mění. Naši dědové byli ve válce, ze které se někteří nevrátili, a někteří se vrátili poznamenaní a byli pak v duchu nepřítomní nebo museli hodně pracovat a budovat vlast, a na své syny neměli moc času. Většinu našich otců musely vychovávat maminky, a tak od svých otců nemohli získat uznání, natož aby prošli iniciací v muže. Naši otcové se to tak neměli kde naučit. Proto i nás neměl kdo iniciovat a málo kdo z nás, dospělých mužů, získal uznání od toho, od koho bychom to potřebovali nejvíc.
A mnohdy ani netušíme, jak velký vliv to v našem životě má.

Začneme si to uvědomovat až v momentě, kdy se sami staneme otci a nevíme co s tím. Být otec pro někoho není zas tak velká zásluha, někomu se to prostě přihodilo, aniž by to plánoval. Máme své děti rádi a zjišťujeme, že ne vždy jsme schopni jim dát to, co chceme, protože být přítomný otec vyžaduje dost energie a vědomí. Někdy se s hrůzou přistihneme, že děláme to, co dobře umíme, co jsme se naučili od svých otců. Utíkat. Do práce, do světa svých koníčků, do sportu, politiky, výkonu, hospody, mlčení, k jiné ženě, ... Jen abychom nemuseli přiznat to, že si s něčím nevíme rady, že nevíme, co s vlastními dětmi. Raději se stáváme nepřítomnými otci. Protože kdo nic nedělá, nic nezkazí. Nebo děláme vše fantasticky, jak nejlépe umíme, jen je to málo a stále to nestačí.