MATKA A SYN
11-15 let 

Kurz pro Matky a syny, kteří chtějí kultivovat svůj vztah. Kromě výroby snových koleček, váčků, slaňování, hennování, hraní her a spousty dalších zážitků, se budeme věnovat pubertě, cestě k dospělosti a rituálu Oceňování. Maminky si zvědomí svou životní fázi, co se od nich očekává a co je potřeba, aby dělaly vůči synům, dcerám, partnerům a především ve vztahu k sobě. 

Kurz je vhodný pro syny ve starším školním věku.

Termín: 6.-9.6. 2024
Místo: Kokořínsko
Cena za program a materiál za dvojici: 10 000 Kč
Cena za ubytování a stravu za dvojici: 5 000 Kč
Záloha činí 5 000 Kč, více se dozvíte po odeslání přihlášky nebo zde.

Na většinu kurzů se mnou jezdí syn Pavel. Můžete pozorovat, případně se inspirovat, jak jednou může vztah s dospívajícím synem vypadat.

Čeká vás víkend, kde se budete věnovat jen sobě a synovi, nikomu jinému.

Budete si hrát, tvořit, povídat s kluky i ostatními ženami. Zažijete spoustu radosti, zábavy, uvědomění i hlubokého sdílení. Možná odjedete oba trochu unavení, možná odpočatí, ale šťastní a se společnými zážitky a něčím, co se mezi vámi vytvořilo nebo prohloubilo. Možná si odvezete staršího syna, než se kterým jste přijela. Dotkneme se témat kolem Rituálu uctění puberty, přechodu do dospělosti, i témat kolem ženství, rozdílu mezi mužem a ženou a ním souvisejícím tématem partnerství.

Málo kdy si žena-matka dokáže udělat čas několik dní jen na sebe a syna a věnovat mu plnou pozornost. Tak si to přijeďte společně užít. Pokud máte dětí víc, je ideální začínat tím nejstarším. To si možná zažilo, jaké to je být jediný a pokud se mu narodili sourozenci, tak od té chvíle se stal tím nejstarším, co by měl mít největší rozum, co by se měl starat o ostatní...
I toho se na kurzu dotkneme.

Čím jsou kluci starší, tím víc se potřebují připravovat na cestu k mužům.
Víc a víc se blíží jejich přerod v muže.
Možná už vypadají jako mladí muži a začínají být více samostatní.
Možná naopak vypadají stále jako chlapečci a bez vás si neporadí.

Jak to má být ideálně? Dříve chlapci odcházeli v tomto věku z domu, to byla ale jiná doba a do ní se vracet nemůžeme a ani nechceme. Jak by to ale mohlo vypadat v dnešní době? Jakou roli na cestě do dospělosti a ve výchově mladého muže hraje matka 21. století? Jak to je u vás? Dáváte mu prostor osamostatňovat se nebo ho příliš chráníte a držíte u sebe? Jak mluvíte o jeho otci, jiných mužích a jaký s nimi máte vztah? A co když ten váš syn je opravdu ještě dítě a není schopný si ani nachystat svačinu? Co když vás nerespektuje, i když pro něj děláte první poslední? A co tedy jako máma máte dělat vy?

Na tomto víkendu se budou kluci starat o maminky a jen občas maminky o kluky. Dostanete prostor nechat syny nadechnout a pustit je ze svého úzkostného sevření. Nechat je v jiné roli než doma. Inspirujete se, jak to mají jiné rodiny.
Dotkneme se přechodového rituálu Uctění puberty, kterým začíná cesta od dospělosti.

Možná přestanete být úzkostnou matkou. Možná přestanete mít věci pod kontrolou, nebudete muset být ta, co drží řád a prostor nebo ta, která klade obří nároky na sebe i syna.
Možná mu odpustíte, že se chová jako jeho otec a možná ho víc pochopíte.
Možná uvidíte, že nějaké hranice potřebuje, a pochopíte, jak se k vám už nemá chovat - co si necháte ještě líbit a co už ne.
Možná, že když mu dáte důvěru, tak vás překvapí, a poznáte ho z jiné stránky.
Možná se stane víc vaším kamarádem. Možná si zhluboka oddychnete a načerpáte energii.
Možná najdete cestu sama k sobě i ke svému synovi.
Užijete si bezpečný prostor a společně strávené chvíle, možná jedny z posledních.
Možná si jen potvrdíte, že to děláte dobře a užijete si čas s dalšími ženami. 

Obvykle to vypadá tak, že: 

První večer se seznámíme a začneme mluvit o tom, co nás zajímá a je pro nás důležité.
Proběhne první ženská skupina.
Další dny si maminky užívají, že se o ně někdo stará. Hrajeme hry, vyrábíme nebo se vydáváme ven, zkoumáme okolí a společně si povídáme o dospívání. Někdy pracujeme ve dvojicích, kluci a maminky zvlášť nebo všichni dohromady.
Pomalujete se vzájemně hennou, chlapci se učí o maminku pečovat.
Večery jsou ve znamení sdílení a inspirace. 
Součástí kurzu je příprava na rituál Uctění puberty a rituál Ocenění.

Fotogalerie z posledních kurzů

Reference

Setkání s Kůčou bylo mimořádné, vyzařuje z něj mužská síla, klid a moudrost. Svoji práci dělá s láskou a radostí. Pobyt zahrnoval příjemné propojení tvoření a her, společně s povídáním o dospívání, o vztahu muže a ženy a o životních etapách člověka. Velmi příjemné byly večerní ženské kruhy, vždy je o čem povídat a vzájemné sdílení je velmi inspirativní a osvobozující. Velkým zážitkem byl rituál ocenění. 

Katka Kajová

Já si vlastně přijela pro potvrzení, že dělám vše správně. Přišla jsem si i pro něžnost a pochvalu, kterou děti rozkvétají, Již 4 dny jsem ještě nezvýšila hlas a že to umím. Přijela jsem si pro zastavení na 4 dny bez telefonu. Pro čas se synem. A v neposlední řadě, nemohla jsem si opravdu představit muže jak vede ženský kruh, ale mužský element ve skupině žen, je velmi příjemný a zajímavý jev.

Jana

Velká spokojenost. Na kurz jsme jeli se synem, který vydržel čtyři dny bez mobilu a pochvaloval si to... což už samo o sobě byla malá výhra ;-) ... k tomu slyšel spoustu užitečného z úst důvěryhodného chlapa, což je rozhodně jiné, než když o tomtéž mluví máma, a užil si deskovky a blbnutí venku.
Po dlouhé době jsme měli sami pro sebe víc než jen pár hodin, a byl tak prostor dostat se víc do hloubky v tématech, kterých se v běžném denním kalupu dotýkáme spíš jen letmo. Když o tom přemýšlím, tak právě tohle pro mne bylo nejsilnější - zážitek zcitlivění, vzájemného naladění a otevřenosti... a následné uvědomění, že TOHLE OPRAVDU CHCI - a tedy se potřebuju naučit na to cíleně vytvářet bezpečný časoprostor, protože samo se to nestane. 
No a pak fajn čas při povídání, tvoření, hraní. obohacení sdílením s jinými maminkami a syny, s jejichž světem jsme se na chvíli potkali.
Povedený závěrečný rituál, u kterého většině ukápla nějaká ta slza dojetí. Dobré to bylo.

Máří (48) a Honza (14)

Jsem vždycky moc ráda, když se M někde sejde s klukama a dospělými muži. Je na něm vidět, jak moc to právě teď potřebuje.
Z kurzu přijel moc spokojený. Bylo vidět, jak moc pro něj bylo důležité, že jsi klukům řekl některé informace Ty jako muž.
Měl taky možnost vidět, jak se s Vašínem chováte, mluvíte, vidět ostatní kluky, hrát s nimi hry. Jsem vděčná za každou takovou příležitost.
Díky moc, že tyto akce pořádáte.
My máme v rodině těch chlapů, co jsou ještě dosud závislí na matce dost
(moji dva bratři, můj muž), tak bych chtěla, aby z M vyrostl silný samostatný chlap, který bude umět převzít odpovědnost za sebe, svou rodinu...
Doufám, že mu v tom budu umět být nápomocná a včas ho pustit...
I díky kurzu jsem si to nyní více uvědomila.
Děkuji:-)  

Ir


O kurzech Pavla jsem se dozvěděla na psychosomatické konferenci v CKP Dobřichovice, která měla téma rodina a psychosomatika. Tématem toho, jak rodiče ovlivňují zdraví svých dětí.. a jak celkově je naše zdraví ovlivněno našimi vztahy nejen rodinnými, zabývám od malička našich děti, protože mi ukázaly, že jsou takové psychosomatické barometry. Když něco v rodině neladilo, tu byla rýma, bolest ucha, nebo se zhoršil ekzém.... Přišlo mi, že to bude další dílek do naší skládanky, jak na sobě a vztazích v rodině zapracovat, aby se nám žilo lépe. Přihlásila jsem našeho staršího syna(15let) na matka a syn 11-15 a na otec a syn taktéž. Samozřejmě tam bylo, ježíííš, co to bude, nikam nepojedu, to je nějaký Tvůj vý(nes)mysl...Nakonec jsme s trochou přemlouvání odjeli, ale celou cestu mi to nezapomněl vyčítat...Už při první seznamovací hře jsem zjistila, že toho o svém synovi zas tolik nevím...co poslouchá za kapely, co ho opravdu zajímá, a ne, co bych si přála...Povídání v kruhu a sdílení bylo pro nás novinkou, ale přes veškeré obavy jsme to oba díky bezpečnému prostředí skupiny a perfektnímu vedení Kůči nakonec zvládli. Prodloužený víkend byl naplněn aktivitami společnými se syny, ale byla možnost sdílení v ženském kruhu, kde to bylo myslím pro všechny zúčastněné velmi obohacující. Zde díky chlapskému pohledu Kůči jsem pochopila spoustu věcí, jak to vlastně chlapy mají, jak přemýšlí, a proč se v některých situacích chovají, tak jak se chovají.. Nejsou to idioti, jak si myslíme, ani nejsou zlí, ale prostě to jen nejsou ženské, mají to jinak, než my...Kluci v tu dobu řádili venku po chlapsku se synem Pavla, bez naší kontroly, dostatečného oblečení a suchých ponožek. Mně osobně velmi pomohlo nahlédnout to, že můj rostoucí syn potřebuje méně kontroly, více svobody k tomu, aby mohl i lépe spolupracovat. Že můj starostlivý "tlak", který na něj vytvářím, aby si uklidil a nebo jestli se už najedl, neprospívá ani jednomu z nás. Po skončení programu, kdy jsme jeli domů jsem celou cestu poslouchala Ondrův playlist, bylo to dost hrozné, ale teď už alespoň víc, co poslouchá :0)) Taky jsme si mnohem víc povídali, což se předtím zas tak nedělo. Když jsme se připravovali a dostali za úkol si promyslet, kdy jsme spolu naposledy strávili čas jen my dva, odpověděl, že asi v porodnici...:0)) Je pravda, že krom jednoho výletu a jednoho divadla asi vše vždy společně se sourozenci. Jsem si více než jistá, že díky tomuto pobytu mám možnost ještě strávit společný čas s ním, předtím už o to zas tak moc nestál..Věděl, že asi za měsíc jede znovu, tentokrát s tátou. Už cestou domů v autě neměl nejmenší pochybnost o tom, že jede. Ani slovo o kravině a k čemu ho to nutím, protože se mu tam líbilo. Věděl, co ho čeká a i když rituál ocenění, čeho si vážím na matce a ona na mně se všemi emocemi a před skupinou, byla výzva, ani to ho neznejistilo

Lenka B.

Nejsem velká spisovatelka, ale musím se s Tebou podělit o dojmy, které ve mně pořád doznívají a ještě dlouho budou. Když jsem se na kurz hlásila, vlastně jsem vůbec netušila do čeho jdu a co chci.

Přihlásila jsem nás, protože jsem měla pocit, že mě puberťák tak nějak neposlouchá jak bych si představovala já a že bych měla asi něco změnit, ale nenapadalo mě vůbec co. Když si změnil místo, říkala jsem si je to trošku dál, ale i tak jdeme do toho, už i ta cesta byla zážitek ani si nepamatuji, kdy jsme spolu sami takhle daleko jeli a celou ji mohli propovídat a stavit se kde se nám zachce, pustit si jen náš play list, ztratit se a zase se najít :) Celou cestu jsme měli veliké očekávání myslím oba... A vy? Vy jste nám připravili úžasný víkend plný srandy, mužské nadsázky, pohledů na svět z Vaši perspektivy a občas nám nastavili zrcadlo jak to s námi vlastně celé je:) Připravili fajn program plný her, učili nás si znovu umět hrát a užít si to teď a tady, víkend plný nádherných i nelehkých pocitů skropených špetkou slz, vnímání a zároveň s velkou dávkou legrace a takového úžasného vnitřního klidu, že vlastně není nic než být. Snažili se zavděčit každému ze zúčastněných, hýčkali jste nás maminky ať už povídáním, posloucháním, saunou, masáží a nádherným hraním na kytaru a zpěvem - opravdu obdivuji a smekám, protože sama vím, jak je nelehké se zavděčit vždy všem. A ještě to povýšit ne level nezapomenutelný víkend - se jen tak nepovede každému :) Nejdříve jsem se toho všeho strašně bála, nakonec mi bylo líto, že to končí. Posunuli jste naše chlapy zase o krok dopředu a to co ti chci napsat já vnímala už cestou zpátky. 2 hodiny jsme jeli a jen si povídali bez radia bez mobilů beze srandy a s dávkou strašných emocí. Když jsem se ptala Tády, jak se mu to vlastně líbilo (protože na tomhle svým dítěti to fakt těžko občas poznávám) zhodnotil, že dobrý a že by klidně jel zase - což slyšet od puberťáka takovou reakci je něco jako sen :)
No a kapitolu o rákosí zase rozepíšu někdy jindy :) 

No a náš týden, je to sice hodně krátký čas na to něco hodnotit, ale hned v úterý jsem do práce dostala oběd, dokonce mi ho i sám donesl s dávkou zeleniny a sladkostí, přesně tak jak to mám ráda :) vůbec teď celý týden nemusím tak nějak ani zvyšovat hlas a vše se děje trochu víc samo, neslyším, žádné protesty, bouchání dveří a jsem z toho skoro až nesvá, jak čas s prima lidmi na pravém místě a v pravý čas dokáže udělat snad i zázraky.

Takže chci moc poděkovat a popřát ať jsou Tvé kurzy stále tak obohacující a měnící žití v lepší svět a kluky v muže, i když to jsou leckdy dlouhé a nelehké cesty, věřím a doufám, že každá máma, která bude mít to štěstí kurz u Tebe absolvovat se stane lepší mámou a její syn lepším synem (vím že to tak není) ale už jen ty pocity stojí za to vůbec prožít.

Mi

Děkujeme mockrát za krásné fotky, teď jsem je stáhla a už vytvářím fotoknihu na Vánoce, budeme mít s Lukem kouzelnou vzpomínku :-)

Objednala jsem pár knížek, které jsi nám představoval, snažíme se vyrobit kalahu, to nás moc bavilo spolu hrát. Často se myšlenkami vracím na kurz a pokouším se uvědomovat věci, které tam zazněly a přijdou mi zcela zásadní. Snažím se Lukeho vnímat více dospěle, nechat ho, aby byl sám sebou, aby dělat věci po svém a spíše zdálky jen hrdě pozorovat a lehce usměrňovat. Naše společné chvilky jsou potom hezčí a milejší. Myslím, že se nám daří tvořit program, který nás baví a tím pádem Lukáše odtrhává od počítače a mobilu. A více se na sebe usmíváme :-D
Jsem šťastná za své rozhodnutí na kurz Matka a syn jet, vděčná Lukemu, že jsme spolu jeli.
A v neposlední řadě patří velký dík Tobě... za inspiraci, za nadhled i vhled, za rady a doporučení, za přístup, za prostor pro nás, za atmosféru, za to vše a za mnohem víc...
Hodně o kurzu mluvím s přáteli a všem vřele doporučuji.
Kůčo, děláš to srdcem a je to FANTASTICKÉ!!!

Lu

"Pro kurz Matka a syn jsem se rozhodla v době, kdy Tondovi bylo 11 let. Začala jsem cítit, že se z našeho vztahu vytrácí vzájemné porozumění a že máme oba své vyhraněné světy, které se sobě navzájem pomalu vzdalují. Vše navíc komplikovaly další okolnosti v našich osobních životech, které nám v tu dobu oběma naložily spoustu starostí.

Během 4 dnů na statku Výštice jsme s Tondou díky vedení Kůči opět dokázali společně najít naší hlubokou vazbu a posunout jí o něco dále - tedy do stavu, kdy Tonda začíná více vnímat svoji zodpovědnost a já jako matka mu poskytuji více svobody. Měli jsme možnost pochopit se navzájem, upevnit naši vzájemnou důvěru a nahlédnout do principů kruhu lidského života. Kluci společně ve své skupině řádili a věnovali se klučičím aktivitám, maminky zase navzájem sdílely své osudy a měly možnost díky Kůčovi dostat na ně pohled z mužské perspektivy. Čas jsme trávili i společně - mluvili jsme o tom, jak důležití jsme pro sebe navzájem, a také jsme otevřeli téma puberty a dospívání v muže.

Kurz Matka a syn ve mě i v Tondovi zanechal hluboký prožitek, odhalil to hezké v nás, ukázal, že si můžeme důvěřovat, že se umíme respektovat a že spolu můžeme mluvit i o velmi vnitřních pocitech. Byl to čas, který pomohl postavit pevný základ pro další rozvoj našeho vztahu. Společný čas, ze kterého budeme ještě dlouho čerpat a rádi na něj vzpomínat :)

Velké DÍKY, Kůčo :)

Lucie a Tonda