REFERENCE
Co napsali jiní

O Kůčovi

Pohledy druhých lidí

Jitka Lukešová

Zřizovatelka Školy da Vinci

"Pavel Kučera působí jako konzultant Školy da Vinci již delší dobu a s touto spoluprací jsme velmi spokojeni. Stál např. u zrodu tvorby školních přechodových rituálů, které tvoří velice důležitou část práce s osobnostním a sociálním rozvojem v naší škole. Jako lektor pro nás Pavel vedl i několik seminářů pro naše učitele, se kterými jsme byli maximálně spokojeni. Osobně Pavlovi co se týká osobnostního rozvoje naprosto důvěřuji, je to čestný, otevřený člověk, který s vámi pracuje profesionálně, s nadhledem, humerem, ale zároveň i velkou pokorou."

prof. PhDr. Ivo Jirásek, Ph.D. 

Department of Recreation and Leisure Studies

"Kůča, to je znak síly a vytrvalosti, přirozeného ztělesnění archetypu mužství. Ideály skautingu a indiánů přes zážitkově-pedagogické kurzy Prázdninové školy Lipnice, osobnostní i týmový rozvoj, až po témata zralého mužství a výchovu kluků překračujících zónu komfortu. Všechno to, co mě hluboce zajímá a co popisuji v rozměru teoretických reflexí, to on bytostně prožívá, úspěšně a zejména smysluplně předává dalším."

Marek Vozka

Provozní ředitel  / Člověk v tísni

"Muž na svém místě. Kůču znám jako chlapa, před kterého život klade různě velké překážky (a většinou spíše ty velké) a Kůča se vždy nadechne a přeskočí jak nejlépe dovede. Pro mne Kůča ztělesňuje vzor "chlapa ve své síle, na svém místě", což považuji jako nejlepší kvalifikaci pro vedení kurzů jak se syny, tak s dcerami."

Bret Stephenson MA

Spisovatel / Autor knihy: Co dělá z chlapců muže 

"Pavel is a gift of a man-he has an empathy and compassion for people not often seen in men. I've been very impressed by how he took the knowledge I shared on the Hero's Journey and Rites of Passage for boys and went right home and started doing it. Suddenly, a few years later he is running a father/son program. I was impressed when, after we had worked together, he would go out of his way to come visit me, or drop by my workshops. We had wonderful and useful talks about how to weave my material into the Czech culture. I was quite impressed by what he had intuitively developed for his own son, which has now grown into Otec a Syn. I believe his father/son project will be a great success and one of the models that will help Czech boys and their fathers. Author: (From Boys to Men: Spiritual Rites of Passage in an Indulgent Society)"

O kurzech

Otec a syn

"Od té doby, co jsme tam spolu zažili spoustu dobrodružství, máme k sobě mnohem blíže. Více si řekneme a více si pomáháme. Už v Jizbici před odjezdem jsem si říkal, že pokud si to nějak nezkazíme, tak by náš vztah otce a syna mohl být v budoucnu fajn. Za dva dny jsem poznal Davida úplně z jiné stránky, hrou jsem se vžíval do jeho kůže, co prožívá a jak reaguje (doma je v závěsu svého dvojčete Kačky). A to bylo to největší překvapení, že je také osobnost. Co bych přidal, je ještě jeden nebo dva dny navíc, protože to uteklo jako voda."
Michal Šilhán  

"V průběhu kurzu jsem ani nečekal, jak velký budou mít ty společné zážitky pozitivní dopad a došlo mi to až při závěrečném loučení v kruhu. Náš vztah s Jirkou to opravdu hodně vylepšilo a připadá mi spokojenější i celkově. Cestou na vlak jsme pilně stříleli z praku a prakticky celou cestu až domů jsme si povídali. Na Masaryčce jsme si dali palačinku, a protože nám přípoj nejel až do naší domácí zastávky, šli jsme domů černým lesem a moc jsme si to užívali. Byla to paráda, a i když teď nemám moc volného času, mám pocit, že si víc rozumíme a aspoň já se na Jirku dívám o dost jinak než předtím."
Jan Mourek   

Děkuji za výborný kurz, který mi v mnohém otevřel oči a pomohl mi dívat se na svého syna Kubíka, na mne a i "ženskou" část rodiny jinak, nově, lépe. Připomněl jsi mi, jak je skvělé zase být malým klukem a já si mohl uvědomit, jak skvělého malého kluka mám vedle sebe, o to skvělejšího, že je to můj syn.
Marek Vozka 

Otec a dcera

"Jedna z prvních otázek, kterou jsem dostal bylo : "Ano bezva to jsou krásné příběhy o kterých mluvíš..co děláte s rodinou a tak, ale řekni my, kdy jsi byl s Bárou sám? Co jste spolu dělali? Kdy si tě mohla užít jen pro sebe?" .....Na to jsem odpověď neměl. Respektive takovou, že jen sami dva neděláme skoro nic, vždycky je někdo s námi..mamka, ségra, babička atd. A tehdy mě to začalo docházet. Když jsem druhý den viděl to štěstí, to jak si užívá, že jsme jen spolu, ten zájem v jejích očích, když jsme dělali prak, šili panenku z kůže (nemluvě o tom, že jsem nevěděl, že to umím :-)) to jsou přesně ty okamžiky k nezaplacení. Tento kurz mě dal veliké poznání vědomého okamžiku a důležitosti být občas jen pro ni."
Milan Kufr

Matka a syn

"Prodloužený víkend se synem, byl opravdu moc fajn! Mám tři děti, takže hledám čas na "rande" jeden-na-jednoho relativně těžko. Dostala jsem u Kůči prostor hodit za hlavu všechno, co mámy řeší, a být okolo mého prvorozeného syna - pozorovat ho, jak si hraje, zatímco já si hřeju záda na slunci; jít s ním v noci do lesa na bojovku (kde jsem se já bála více než on!); nechat si od něj gentlemansky naservírovat jídlo k obědu; usnout vedle něj ve spacáku... Měla jsem čas vidět, jak už je velký a co ode mě potřebuje TEĎ!

Prožila jsem si, že si umíme být úplně blízko a že dokáže být dojatý z maličkostí, které pro něj udělám ráda. Taštičku z kůže anebo výlet se zmrzlinou. Dojalo mě, jak málo toho ode mě vlastně potřebuje - kus mého času v plné pozornosti.

A taky laskavou důslednost. Laskavou!
A vysvětlit proč jsem důsledná máma.
A že potřebuje slyšet, čeho si na něm cením a že ho mám ráda, i když přijde ze školy občas s rozervanýma teplákama.
Uvědomila jsem si, kolik je mezi námi lásky a za co jsem mu vděčná. Smáli jsme se spolu! Jsme na sobě nezávislejší a přitom jsme těsněji napojení. Jsem ochotnější za ním jít. A to všechno mě těší...

Za všechno to Kůčovi děkuju. :-)"

Irena K.

Ahojky dámy, zdravím Kůčo :)

Chtěla bych Vám všem moc poděkovat za nádherný a inspirující víkend! Vůbec jsem nechápala, jak je možné, že jindy, když byl Ondra u nás s kamarády, za chvíli si někdo přišel stěžovat, žalovat a vůbec požadoval řešení nějakého sporu mezi kluky a u Kůči, kde byli kluci různého věku se toto nestalo za celou dobu pobytu :) A bylo mi strašně hezky mezi vámi :) Ačkoliv každá z jiného těsta i ranku, od podnikatelek po éterické bytosti či ženy věřící i nevěřící - ani jednou jsem nepocítila žádný tlak, nesoulad či nepříjemnou reakci žádné z Vás!

Chtěla bych se s Vámi podělit o moje vyřešení situace nebo jak to nazvat...

Když kluci, skoro před naším odjezdem, přinesli ta tajná přání, co by chtěli s maminkami dělat, Ondra mi napsal, že by chtěl vidět svého pravého dědu- mého biologického otce. Myslela jsem, že jsem silná a mám to v sobě už dávno uzavřené, svého tátu jsem neviděla od svých 4 roků, tedy 40 let. Ani jsem ho už vidět nikdy nechtěla, když nás opustil, jak jsem byla přesvědčená. Úplně mi vyhrkly slzy, vůbec jsem to nedávala. Možná jste to některá postřehla. Kůča mi tehdy řekl, že možná můj syn mi pomůže vypořádat se s mou křivkou a bolestí z dětství, kterou jsem v sobě potlačila a ona teď vyplula na povrch. Řekla jsem Ondrovi, že si to rozmyslím a řeknu mu. Týden na to jsem po 20 letech odjela úplně sama do Krkonoš, kde jsem 3 dny chodila po horách a přemýšlela. Poslední večer před odjezdem jsem měla tolik načerpané energie a síly, že jsem zasedla k počítači a pomocí Facebooku jsem zahájila pátrání. Byla jsem úspěšná, přes příbuzné se mi ho podařilo najít a kontaktovat. Toto úterý jsem se s mým biologickým otcem setkala a povídali jsme si asi dvě hodiny. Domluvili jsme se, že ho pozvu k nám domů a seznámím ho s mým synem a rodinou. Cítím teď neuvěřitelný klid, sílu a vyrovnanost, dokonce jsem na sebe tak trochu hrdá, že jsem se k tomu rozhodla a udělala ten krok.

Tak, to je moje zkušenost, kterou jsem měla v tak silném a inspirujicím prostředí u Kůči.
Moc a moc zdravím a srdečně děkuji!

Vendula Š.

"Děkuju za inspiraci a za otevřenost.
Dnes jsem s Hugem hrála hodinu Minecraft.
Vytvořil mi domeček, v něm postel a vedle domečku restauraci, abych nemusela vařit. Je daleko uvolněnější a otevřenější než před víkendem.
Díííííííííííííííííííííííííííííííík."

Tereza H.

Mě moc překvapilo, jaký význam měl víkend pro Viléma. NĚCO se změnilo, vůbec nevím jak. Zdá se mi bližší, jakoby se mi více otevřel a zároveň v něm také již zahlédnu muže, který roste naštěstí pro jinou ženu, což je osvobozující.

Za sebe díky Vám, že jsem se mohla vrátit k sobě. Čekala jsem, že půjdeme více do situací mimo "komfortní zónu". Nakonec mi ta komfortní, pro mě až příliš volná, jakoby prázdná zóna, pomohla si po čase uvědomit, v jaké poloze je mi mezi ostatními dobře a mohla jsem v ní po dlouhé době být. A jinak myslím, že jsem si přijela hlavně pro inspiraci z knihy Anatomie lásky, čteme si ji s manželem po večerech. Je to pecka.

Lucie V.